Ostrov La Gomera
Hlavní důvody, proč navštívit La Gomeru:
- masovou turistikou nezatížený španělský ostrov s jedním menším městem a malými vesnicemi
- mlžné vavřínové pralesy v oblasti národního parku Garajonay v ostrovní kaldeře považuju za neopakovatelné
- fantastické výhledy do údolí hor a na sopouchy vyhaslých sopek
- hezká otevřená příroda v jižní části ostrova
- hodně turistických cest
- pár slušných pláží na jihu
Údolí cestou do Valle Gran Rey.
Doprava na ostrov - Letiště - Ubytování - Příroda a pralesy - Počasí - Historie - Dovolená a pláže - Památky a zajímavosti
La Gomera je ostrov na mapě přibližně kruhového tvaru s průměrem asi jen 20 km. Leží západně od ostrova Tenerife, jihovýchodně od La Palmy a severovýchodně od El Hierra, má tedy tak trochu centrální pozici mezi západními Kanárskými ostrovy. Je z Kanárských ostrovů druhý nejmenší. Zároveň je to dost vysoká a členitá hora, nejvyšší vrchol má 1487 m nad mořem. Obyvatel je jenom 17 tisíc, z toho 2500 jich žije v přístavním městě San Sebastian de La Gomera, což je i hlavní město ostrova. Formálně spadá Gomera pod Santa Cruz de Tenerife.
Gomerský přístav v San Sebastianu
Doprava na ostrov
Na La Gomeru jezdí trajekty a létají letadla. Jednak existuje linka z Tenerife z přístavu Los Cristianos a také tu staví trajekty na lince z Tenerife na La Palmu. Hlavní přístav je v hlavním městečku San Sebastian, ale některé linky zajíždějí ještě podél jižní strany ostrova do Valle Gran Rey. Na El Hierro nic pravidelného nejezdí. Podrovnosti o trajektech na Kanárských ostrovech.
Na ostrově La Gomera funguje 8 autobusových linek mezi hlavními městečky v různých částech ostrova.
Na La Gomeře lze v pohodě půjčit auto nebo si ho přivézt trajektem, ale je nutno počítat s tím, že podél pobřeží nevede žádná silnice. V podstatě všechny obce jsou na La Gomeře propojeny silnicemi, které se potkávají v hornaté prostřední části ostrova. Silnice mají prudká stoupání a hodně zatáček. Není to nic nepřekonatelného, ale vzdálenosti vypadají na mapě rychlejší než pak v reálu. Odměnou pro cestovatele jsou pak úžasné výhledy do hor. Mnoho míst s dobrým výhledem je obezděno a obohaceno o parkoviště. Takovým odpočívadlům s výhledem se říká miradores.
Terasovitá políčka v horní části údolí
Valle Gran Rey.
Letiště La Gomera
Letadla společnosti Binter Canarias létají z obou tenerifských letišť na gomerské letiště GMZ poblíž obce Playa Santiago na jihu ostrova, což je vlastně jen větší vesnička s příjemnou pláží. Následné spojení po zemi do San Sebastianu ležícího na východním pobřeží znamená minimálně 3/4 hodiny dlouhou cestu po klikatých silničkách (autem nebo busem č. 7).
Ubytování na Gomeře
Masová turistika na La Gomeře v podstatě neexistuje, takže jsme se ubytovávali buďto v soukromí přes AirBnb nebo v malých hotýlcích přes Booking.com. Bylo to v pohodě, ceny na Španělsko průměrné, ale docela malý výběr. Jet sem v sezóně, může být se sháněním ubytování na poslední chvíli asi docela problém (byli jsme tu koncem dubna).
Příroda a pralesy
Typický mlžný prales se vzrostlými vavříny (Laurus azorica) v národním parku
Garajonay.
Já osobně považuju za největší atrakci ostrova La Gomera mlžné vavřínové pralesy, zejména v oblasti Garajonay (čte se Garachonaj), což je údolí sopečné kaldery na návětrné straně ostrova. O pralesech mám samostatnou stránku, ale jenom na Gomeře jsem v lese viděl i tekoucí potok. Les je tu opravdu hluboký a vlhký. Podle mého názoru se návštěva národního parku Garajonay vyplatí i jen na pouhý jeden den, například jako výlet z Tenerife. Garajonay je myslím největší mlžný vavřínový les na světě (40 km2), přičemž tento typ pralesů je posledním reliktem lesů převažujících v subtropickém pásmu na Zemi ve třetihorách. Ale je zase fakt, že já osobně jsem na kytičky, takže to někoho může naopak nudit.
Jižní, závětrná strana ostrova je porostlá křovinami, loukami a sukulentovými polopouštěmi (bráno shora). Je tu tepleji, prší zřídka a mezi vegetací se občas pasou kozy. Příjemné pohledy jsou na volně rostoucí palmy. Asi polovina kytek ostrova La Gomera je endemitní. Roste buď to jen zde, nebo jen na Kanárských ostrovech.
Jižní svahy Gomery jsou porostlé lukami
Na své si přijdou i obdivovatelé skal. Na severu Gomery jsou šestiúhelníkovité varhanovité skály z bazaltu. V severní části ostrova jsou v zimním období vidět velké vodopády nebo kaskádovité říčky, například Boca del Chorro na potoce, který protéká prasečním lesem a parkem Garajonay.
La Gomera je třetím nejmladším Kanárským ostrovem (stáří asi 9 až 11 miliónů let, zdroje se liší), sopečná aktivita tu ustala krátce po vzniku. Od té doby ostrov nesoptil a velmi pokročila eroze. To La Gomeře v porovnání s okolními ostrovy dodává vzezření ostrova starého, klidného a usedlého. Kdybych někam chtěl jít hledat Toma Bombadila z Pána prstenů, začnu hledat na Gomeře.
Jihovýchodní svahy poblíž San Sebastianu. Fotka od jakési hospody.
Počasí na Gomeře
Jako všude na Kanárech, je i na Gomeře teplo po celý rok. V horách ale umí být zima od podzimu až do pozdního jara. Klimatické grafy a teplotní průměry mám na samostatné stránce o počasí na La Gomera.
Historické poznámky
Říká se, že z La Gomery vyplouval Kryštof Kolumbus v roce 1492 na svou první výpravu do Ameriky (když ještě nevěděl, jestli tam nějaká je). Původně se chtěl stavit jenom na čtyři dny na doplnění potravy a vody, ale říká se, že kvůli zdejší guvernérce Beatriz de Bobadilla y Ossorio zůstal celý měsíc. Měl od ní mimo jiné dostat štěp cukrové třtiny, první dovezený do Ameriky.
Na La Gomeře měli Španělé svou první mocnější základnu v místech dnešního San Sebastianu, zatímco ostatní ostrovy ještě koncem 15. století ovládali původní obyvatelé Guančové. Z tamního opevnění se zachovala Torre del Conde. Založení San Sebastiánu jako španělské základy zařídil Hernán Peraza starší, který udělal smlouvu s původními obyvateli. Pohnuté jsou příběhy kolem roku 1488, kdy povstalí Guančové zabili tehdejšího místodržitele Hernána Perazu mladšího. Jeho vdova, výše zmíněná Beatriz de Bobadilla, si na pomoc pozvala tehdejšího vládce Gran Canarie Pedra de Vera, aby jí pomohl potlačit povstání. Skončilo to porážkou Guančů a prodáním mnoha lidí do otroctví.
Pomník Guančům poraženým v roce 1488 stojí na pobřeží ve Valle Gran Rey.
Nejstarší kostel Ermita de San Sebastian je mrňavý a dá se snadno přehlédnout. Pochází už z roku 1450, což je na zdejší poměry opravdu staré - desítky let před definitivním dobytím ostrovů Španěly (což bylo kolem roku 1496).
Většina obyvatel Gomery jsou katolíci a dodnes to berou docela vážně.
Dovolená a pláže
Protože na Gomeru běžně nelétají české ani německé aerolinky přímými lety, cestovní kanceláře nabízejí dovolenou na La Gomeře poněkud dráž. Kromě ceny lodního lístku (překvapivě vysoké) je potřeba počítat i vyšší náklady na delegáty. Protože na La Gomeře není rozšířená masová turistika a zdejší hotely nejsou (až na drobné výjimky) nijak megalomanské, ale poptávka po panenském ostrově je velká, pohybuje se cena pobytů na La Gomeře přiměřeně výše než je běžné na východních Kanárských ostrovech. Kdo preferuje dovolenou v zajímavém prostředí před tuctovým plážovým povalečstvím, měl by po cenově dostupném zájezdu na La Gomeru skočit.
Všechny pláže na Gomeře jsou černé. Jak skály padají do moře velmi příkře, dá docela problém najít nějakou pláž. Hlavní úskalí spočívá v tom, že i když nějakou plážičku uvidíte, nevede k ní cesta. Malou pláž jsme viděli i v San Sebastianu severně od přístavu, ale známé jsou hlavně oblasti s většími plážemi ve Valle Gran Rey a Playa de Santiago.
Osobně považuji za nejlepší náplň dovolené na La Gomeře turistiku. Zdejší kopce mají hodně značených nebo aspoň evidentních cest terénem. Po La Gomeře je značená cesta GR 132. Obkružuje celý ostrov, celkově je dlouhá 122 km. Vede velmi často nahoru dolů, takže celkové převýšení je 6340 výškových metrů, což je prostě hodně. Nejzajímavější úsek je na severu kolem Vallerhermoso.
Památky a zajímavosti
Nejvíc je toho v hlavním městě San Sebastian de La Gomera.
Jediná pořádná stavební památka na ostrově, Torre del Conde. Poslední zachovalá
část původního španělského opevnění u přístavu v
San Sebastianu.
Kostel Iglesia De La Asunción, kousek dál na sever je starší Ermita de San Sebastian.
Mimo San Sebastián je ale hodně starých malebných vesniček, takže to nejlepší, co se kolikrát dá udělat, je zapadnout někde v horách ve vsi do hospody a koukat kolem.
Zajímavý je pískací jazyk. Říká se mu Silbo Gomero. Gomeřané se prý zvládnou dorozumívat přes údolí pomocí pískání. Uměli to už Guančové, původní obyvatelé Kanárských ostrovů. Na Gomeře se tohle umění udrželo a dokonce se mu občas učí i děti. Pokud jsem to z videí rozpoznal správně, jazyk je v něm tvořen různými kombinacemi různě vysokých tónů, stoupáním a klesáním. Při pískání si strkají prst do úst.
Typický mirador, vyhlídkové místo na kopci s malým parkovištěm. Zde výhled do
jednoho z údolí vedoucích na východ k moři.
Rozcestí turistických tras u kruháku na hraně kaldery. Vždycky není tak hnusně.
S tímto místem mám spojenou emoci zimy. Seděl jsem v autě, na hlavě čepici a
klepal jsem se jak ratlík, venku pršelo do mlhy. Ty stromy jsou vřesovce.
Kaskádovité členění kopce je zapříčiněné lávovými pláty, které se nestejně
erodují. V nižších partiích ostrova si vesničané na těchto terasách udělali
přirozeně políčka, zde v vyšších polohách jižních svahů jsou téměř bez porostu.
Běžný obrázek vrcholové části La Gomery: terasovitá políčka a vrcholky v
mracích.
Jedna z nemnoha malých pobřežních pláží s černým pískem. Snažil jsem se později
tuhle fotku přesněji lokalizovat, ale už přesně nevím, odkud je.
Na Gomeře je spousta tunelů. Prvních pár dnů jsme je ještě nadšeně fotili.
Důležitým tématem ochrany přírody na Kanárských ostrovech jsou lesní požáry.
Kanářané se pravděpodobně rozhodli, že lesní požáry nemají rádi a hasí je, což
vede k tomu, že tam vždycky dlouho nehoří a pak přijde šílený požár, kterému tak
tak odolají borovice. Chvíli se o tom mluví a na ochranu před ohněm se čerpají
dotace, načež se vše chystá na další zničující požár, místo aby to nechali
trochu hořet pravidelně.
Trajekt Armas kotví na Gomeře (v pozadí hora Teide na Tenerife)